Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika osobnosti pachatele v kriminologii. Pachatelé sériových vražd.
Adámková, Denisa ; Marešová, Alena (vedoucí práce) ; Zoubková, Ivana (oponent)
Problematika osobnosti pachatele v kriminologii Pachatelé sériových vražd Obsahem této diplomové práce je analýza osobnosti pachatele trestného činu se zaměřením na sériové vrahy. Ačkoliv je osobnost sériového vraha stěžejním tématem práce, značná část je věnována i teorii z oblasti kriminologie, forenzní psychologie a práva, včetně vysvětlení relevantních právních pojmů. Tato diplomová práce má čtenáři poskytnout ucelený, komplexní přehled o pachatelích sériových vražd. Cílem práce není pouze nabídnout pravděpodobný profil sériového vraha, ale též uvést veškeré odborné poznatky, a to české i zahraniční, do kontextu s českým právním řádem a právní teorií. Dále má práce čtenáři pomoci pochopit rozdíly mezi mnohonásobnými vrahy, tedy vrahy sériovými, masovými a vrahy na vražedné vlně, neboť tito bývají často nesprávně zaměňováni. Pro lepší uchopitelnost problematiky uvádím řadu skutečných případů. Z obrovského množství sériových vrahů jsem se snažila vybrat případy nejzajímavější či nejaktuálnější. V prvních kapitole vysvětluji pojem pachatel, přičemž rozlišuji hledisko trestněprávní a kriminologické. Ústředním tématem druhé kapitoly je osobnost pachatele. První část této kapitoly je svým obsahem zaměřena psychologicky, ovšem již v úvodu předkládám, jaký má analýza osobnosti pachatele význam v...
Problematika osobnosti pachatele v kriminologii
Miškovská, Bára ; Marešová, Alena (vedoucí práce) ; Zoubková, Ivana (oponent)
Problematika osobnosti pachatele v kriminologii Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na problematiku osobnosti pachatele v kriminologii. I přesto, že je osobnost každého jednotlivce individuální, vykazuje určité rysy, které jsou společné více pachatelům. Popisem těchto vlastností a faktorů jsem se snažila najít odpověď na otázku, jestli je člověk předurčen k tomu být vrahem nebo zda záleží na jeho rozhodnutí. V souvislosti s tím jsem si dále pokládala otázku, zda se předem dá poznat, že má někdo predispozice být vrahem či zda lze vraždění předcházet. Můžeme si vybrat svůj osud? Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Po vymezení základních pojmů, v druhé kapitole popisuji osobnost pachatele z pohledu psychologie, kriminologie a trestního práva. Ve třetí kapitole poskytuji přehled nejdůležitějších kriminogenetických teorií utvořených v průběhu vývoje kriminologie, kde je patrný odklon od pojetí pachatele jako rozeného zločince s předurčeným osudem. Čtvrtá kapitola je věnovaná jednotlivým typologiím pachatelů a doplňuje ji následující kapitola, zabývající se faktory, které ovlivňují kriminální chování. Druhá část mé práce je rozčleněna celkem do pěti kapitol, kdy kapitola šest a sedm pojednává o trestném činu vraždy a osobnosti pachatele trestného činu vraždy. Zbývající kapitoly se zabývají...
Trestněprávní a kriminologické aspekty trestného činu vraždy
Odlasová, Ludmila ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
V úvodu mojí rigorózní práce jsem vymezila čtyři hypotézy, které se mi dle mého názoru podařilo bez závažných pochybení naplnit. Jsem si vědoma toho, že téma vraždy a jejích trestněprávních a kriminologických aspektů je velice rozsáhlé a dalo by se zpracovat podrobněji. Z důvodu omezení rozsahem práce jsem se proto snažila o poskytnutí ucelených a nejdůležitějších informací. V první části práce, tedy části zabývající se trestněprávními aspekty trestného činu vraždy, bylo mým cílem naplnit dvě hypotézy. První se zabývala otázkou, zda je zahraniční trestněprávní úprava o usmrcení člověka toliko rozdílná oproti úpravě české. Ze srovnávaných zemí lze uvést, že v Německu, Rakousku a Velké Británii jsou trestní zákony staré a ne příliš podrobné, naopak v případech vraždy lze čerpat z poměrně rozsáhlé judikatury. Trestněprávní úprava je tak mnohem pružnější díky nepotřebnosti neustálých novel. To však platí jen v rámci zásady "není trestu bez zákona". Naopak v české republice a na Slovensku, kde byly přijaty nové trestní zákoníky, je právní úprava modernější, podrobnější a odpovídá zásadám demokratického právního státu. Na závěr této první hypotézy lze uvést, že mezi českou a srovnávanou zahraniční trestněprávní úpravou neexistují markantní rozdíly. Jako například výraznější odlišnosti lze snad uvést jen to, že v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.